Mnoho firem v České republice ani netuší, že může ušetřit při odvádění nemalých finančních částek za (ne)zaměstnávání zdravotně postižených pracovníků. Často také neví, co se skrývá za souvisejícím pojmem „Náhradní plnění“. O co tedy jde?
Zákon 435/2004Sb. §81 odst.2 písm.b) ukládá povinnost zaměstnavatelům, kteří mají více 25 zaměstnanců na HPP, zaměstnávat osoby se změněnou pracovní schopností. Pokud tuto povinnost nemůže zaměstnavatel plnit, měl by uhradit do státního rozpočtu tzv. sankční daň, která je rovna 2,5 násobku průměrné měsíční mzdy dle Státního statistického úřadu, nebo může využít služby, které fungují v režimu tzv. „náhradního plnění“.
Jak realizovat náhradní plnění?
K realizaci náhradního plnění je třeba využít společností, které zaměstnávají více než 50% osob se zdravotním postižením (ZP a ZTP) a jejím prostřednictvím odebírat zboží či služby do výše 7 násobku průměrné měsíční mzdy za rok. Potřebná výše „náhradního plnění“ záleží na celkovém počtu zaměstnanců firmy. K přesnému výpočtu náhradního plnění lze využít kalkulátoru na www. pbezb.cz.
Orientační příklad finančních nákladů náhradního plnění uvádí tabulka níže:
Počet zaměstnanců |
25 |
50 |
200 |
500 |
Přepočtený počet ZPS (4%) osob |
1 |
2 |
8 |
20 |
Roční povinný podíl při nesplnění PP (v Kč) |
57.000 |
115.000 |
456.000 |
1.140.000 |
Ekvivalent PP odebráním zboží (v Kč bez DPH) |
160.000 |
321.000 |
1.285.000 |
3.212.000 |